Cena plastového materiálu se zvýšila o více než 50 % a dosáhla tak svého historického maxima. Co je ale horší, suroviny nejsou v mnoha případech vůbec k sehnání, což značně narušuje dodavatelský řetězec. To nyní ovlivňuje cenu a dostupnost všech plastových výrobků a obalových materiálů. Jak se plastový průmysl do této šlamastyky vůbec dostal?
Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoznačná odpověď. Spíše se jedná o důsledek špatného plánování, odlišných očekávání, přírodních katastrof a samozřejmě pandemie Covid-19, načež byla v uplynulých 10 měsících přijata série podivuhodných opatření. To vše se dělo nenápadně, krok za krokem, avšak kombinace jednotlivých událostí vyústila v obrovský tlak na cenu a nedostatek materiálu. Pokusím se celou situaci jednoduše vysvětlit.
Omezení nabídky
Jak možná tušíte, vše odstartovala Pandemie. Některá odvětví, jako například automobilový průmysl, přerušila výrobu, na základě čehož očekávali výrobci syntetických materiálů výrazný pokles poptávky. Přibližně ve stejnou dobu spadla cena ropy až do negativních čísel a těžba se tedy stala prodělečným businessem. Jaká je zde spojitost s plasty? Surová ropa je důležitá také kvůli svým vedlejším produktům, jako jsou monomery, které jsou zásadní pro výrobu plastů (polyethylen, polypropylen atd.). Monomery proto nebyly k dispozici a mnoho dodavatelů se rozhodlo výrobu plastů pozastavit.
Covid-19 také ovlivnil náklady na dopravu. Některé přístavy v USA, Austrálii a dalších zemích vykládaly velmi pomalu a spousta kontejnerů proto uvízla v přístavech. Nedostatek prázdných kontejnerů tlačil ceny nahoru, tudíž nemělo smysl dovážet plasty z Asie.
Vysoká poptávka
Co se dělo dál? Automobilový průmysl se překvapivě rychle oklepal a vyhnal poptávku po plastech opět vzhůru. Navíc začala růst poptávka také ze strany výrobců plastových obalů. Čím to? Spotřebitelé, kteří zůstali „uvězněni“ doma výrazně změnili své nákupní chování. Jídlo s sebou a nákupy online zvýšily spotřebu obalových materiálů. Za normálních okolností by se vztah nabídky a poptávky dostal pomocí tržních mechanismů zpět do rovnováhy, ale i zde zasáhla pandemie, v jejímž důsledku se objevila zcela nová, neelastická poptávka. Mluvím o miliardách ochranných roušek nebo stříkaček, jež jsou placeny z vládních rozpočtů a musejí být nakoupeny bez ohledu na cenu.
Další omezení výroby
To vše způsobilo velkou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, která se dále prohlubovala řadou přírodních katastrof v USA. Podzimní hurikány a zimní polární vortex v lednu snížily produkci plastů v USA až o 80 %. USA obvykle vyvážejí 40 % vyprodukovaných plastů, nyní ale začali naopak dovážet a vykoupili většinu evropských zásob. Sklady v Evropě vyschly a ceny opět vyskočily.
Zdroj: nbcnews.com
Jako by toho nebylo málo, některé továrny přerušily výrobu kvůli dlouhodobě plánovaným odstávkám. Mohly být odstávky zrušeny nebo odloženy vzhledem k akutnímu nedostatku materiálu na trhu? Výrobci tvrdí, že NE! Ale možná jim prostě vyhovuje, že jejich ceny stoupají do rekordních výšin. Podobně jako v roce 2015.
Výroba plastových materiálů není otázkou pouhého stisknutí tlačítka. Gigantické továrny potřebují týdny nebo i měsíce, aby se vůbec rozběhly. Situace tedy může klidně trvat až do Q4 bez záruky, že se ceny plastů vrátí na svou původní úroveň.
V důsledku rekordních cen vstupů zvyšují své prodejní ceny všechny české i zahraniční podniky, které chtějí i nadále poskytovat kvalitní produkty a služby. Také konečný spotřebitel nakonec ocení, pokud bude schopen na regálech stále najít požadované zboží, i kdyby to mělo být za vyšší cenu.
